Psaní vlastních poznámek je jedním ze způsobů, jak už nikdy nic nezapomenout. To asi víte.
Co ale možná nevíte, je to, že nemusíte být odkázání na hromadu ne moc dobře roztříděných poznámek a popsaných papírů.
Existuje systém, díky kterému si všechno zapamatujete, předem zpracujete do použitelné podoby a ještě díky němu budete moct být kreativní. Nazývá se Zettelkasten.
(Tento text vyjadřuje obecně filozofii, na které celý systém stojí. V dalších článcích půjdeme postupně do hloubky.)
Seznamte se, Zettelkasten
Tento krkolomný německý název se čte „cetlkastn“ a dá se přeložit jako kartotéka. Šlo o systém využívaný německým sociologem Niklasem Luhmannem, který díky němu napsal přes 60 knih, přes 600 vědeckých prací a stal se jedním z nejvýznamnějších sociologů 20. století.
Jeho Zettelkasten byl papírový a obsahoval přes 90.000 lístečků. To má své výhody, protože to, co píšete rukou si lépe zapamatujete. Vzhledem k ceně nemovitostí ale tento text bude o přenosné a velmi jednoduše prohledávatelné virtuální verzi.
Díky tomu, že se Zettelkasten čím dál více dostává do povědomí lidí, začaly se objevovat programy, které jsou vytvořeny v souladu s jeho filozofií. Pokud tedy máte počítač (nebo chytrý telefon), nemusíte nic moc řešit a můžete přímo začít.
Já osobně používám program Obsidian, který doporučuji i Vám.
Je vysoce upravitelný,
bezplatný,
využívá formát Markdown, který přečte mnoho dalších programů,
nabízí ohromné množství bezplatných pluginů
máte naprostou kontrolu nad svými daty.
V čem Zettelkasten spočívá?
Celý systém se řídí několika poměrně jednoduchými pravidly, které zjednodušeně vypadají nějak takto:
Nejprve zaznamenávejte Letmé poznámky. To jsou myšlenky, které Vás zaujaly nebo napadly a které jste si rychle poznamenali třeba do mobilu, do svého zápisníku nebo které jste si uložili do Readwise (o Readwise později)
Jednou za čas, ideálně jednou denně, si sedněte k Letmým poznámkám a přepište je do svého systému Zettelkasten, čímž z nich uděláte poznámky trvalé. Do každé trvalé poznámky patří právě jedna myšlenka.
Pojmenujte a očíslujte poznámku.
Přidejte do poznámky hashtagy.
Propojte poznámku s jednou nebo více jinými poznámkami. To ze začátku nemusí být úplně jednoduché, obzvlášť pokud máte široký záběr a děláte si poznámky ohledně více témat. Postupem času se to ale zlepší.
Jednou za čas si otevřete náhodné poznámky a nechte plynout myšlenky. Díky tomu Vás začnou napadat dodatečná propojení, úplně nové myšlenky, které můžete napojit na ty stávající nebo otázky, které Vám umožní rozšiřovat své vědomosti.
Pro koho je Zettelkasten vhodný?
Pro každého, kdo chce vědět, co si vlastně myslí
Jak říkal Flannery O’Connor: „Píšu, protože nevím, co si myslím, dokud si nepřečtu, co jsem napsal.“ To se zdá jako paradox. Jak můžu něco vědět až poté, co jsem to napsal, když jsem to napsal?
Jenže po hlubším zamyšlení to vlastně dává smysl. Mozek umí v krátkodobé paměti udržet zhruba 4-7 faktů. Jenže k tomu, aby člověk něco pochopil a našel potřebné souvislosti, těch faktů většinou potřebuje mnohem více. Proto je psaní tak efektivní. Protože díky němu můžeme na základě 4-7 neustále se měnících myšlenek vytvořit něco složitějšího. Něco, co si opravdu myslíme. A stejně funguje Zettelkasten. Můžete mít neustále k dispozici tisíce vzájemně propojených myšlenek.
Pro každého, kdo chce psát
Je jedno, jestli chcete být blogger nebo máte akademické ambice. Díky tomuto systému získáte nástroj, který Vám umožní si všechno zapamatovat, a navíc Vám nazpět naservíruje informace velmi stravitelným způsobem.
Nemusíte složitě prohledávat své zápisky a přemýšlet nad tím, v jaké počítačové složce asi tak jsou nebo kam jste si je poznačili. Prostě si vyfiltrujete to, co hledáte, podíváte se na název poznámky a odtušíte, jestli se v ní skrývá to, co potřebujete. Poznámku zpravidla přečtete do pár vteřin a nemusíte se probírat několika stránkami textů.
Díky propojení mezi poznámkami se pak dostanete k dalším krátce napsaným myšlenkám, díky čemuž se vyhýbáte velkým změnám kontextu. Při procházení Zettelkasten totiž skrze propojení neustále narážíte jen na to, co nějakým způsobem souvisí s původní myšlenkou. Sice to často nejsou informace, které hledáte, ale kontext původní myšlenky zůstává.
Představte si naproti tomu, že musíte ze čtení jedné 20stránkové vědecké práce přejít ke čtení jiné, protože si matně vzpomínáte, že v ní byla jedna část, která by se Vám teď zrovna hodila. Sice to díky CMD/CTRL+F nemusí být až tak složité jako to bývalo kdysi, ale už jen ta představa těch dalších 20 stran člověka trochu demotivuje.
Jaké jsou výhody Zettelkastenu?
Výhod je hned několik.
Poznámky nezařazujete do předem připravených kategorií
Díky tomu nemusíte přemýšlet o tom, do jaké kategorie poznámku zařadíte, a později tak nebudete muset při jejich využívání překračovat uměle (a zbytečně) vytvořené hranice.
Například informace o listech nějakého stromu byste mohli zařadit do kategorie týkající se toho daného stromu, nebo například do kategorie hmyzu, který tyto liste žere. Díky Zettelkasten propojíte strom, list i hmyz způsobem, který bude dávat smysl a zároveň nevytvoří žádnou hranici.
Struktura vzniká odspodu
Díky tomu na sebe budou narážet konfliktní informace z různých zdrojů, na které budete muset odpovídat, čímž se celý systém zkvalitňuje. Nebo si uvědomíte, že nemáte úplné informace k propojení dvou poznámek, které by se možná spojit daly, takže začnete ten chybějící střípek hledat. Možná zjistíte, že neexistuje a uvědomíte si, že máte příležitost něco objevit.
Taky začnou vznikat na sebe navázané shluky poznámek, které můžou přitáhnout Vaši pozornost na místo, kde možná stojí za to pokračovat v získávání informací.
Nemusíte prokrastinovat neproduktivně
Celý systém skládá z několika různých činností, které Vám umožní se nenudit. Čtení a vytváření letmých poznámek, vytváření trvalých poznámek, přemýšlení nad trvalými poznámkami, doplňování do nich a psaní výsledných textů. Když už nemáte morál na věnování se jedné činnosti, můžete přejít k jiné, a přesto pracovat na tom, na čem pracovat chcete.
Workflow
Co budete potřebovat k tomu, abyste si takový systém vytvořili a jak si takový systém můžete vytvořit?
Potřebovat budete ideálně počítač a 5 dolarů měsíčně za Readwise. Zbytek programů existuje v bezplatných, ale přesto funkčních variantách.
Krok 1: Readwise
Začneme trochu netradičně od prostředku. Tím, co propojuje Obsidian s vnějším světem nezpracovaných informací, je platforma Readwise.
Do Readwise můžete automaticky a poloautomaticky importovat informace z opravdu velkého, a navíc stále rostoucího množství zdrojů. Readwise pak importy vezme a automaticky je exportuje to Obsidianu. Díky tomu si vytvoříte knihovnu letmých poznámek, a budete tak mít pořád co zpracovávat. Jen pro představu můj Readwise v červenci 2022 obsahuje 1,7 milionů slov ve 28.000 poznámkách.
Readwise navíc každý den/týden posílá email k revizi „náhodných“ poznámek, jejichž množství si nastavíte. Náhodné v tom smyslu, že Vám jsou sice předvybrány, ale Vy si můžete určit, jak často chcete dostávat k revizi výpisky například z jednotlivých knih naimportovaných z Kindle.
Díky tomu můžete každý den rovnou zpracovávat alespoň několik poznámek, díky čemuž Vaše databáze roste nejen počtem poznámek, ale i kvalitou. A nenechte se mýlit, databáze sice počtem poznámek roste lineárně, poznámku po poznámce. Podle Metcalfova zákona ale kvalita sítě roste s druhou mocninou jejích členů. Každá poznámka tedy přispívá ke kvalitě sítě více než ta předchozí. Je to kvůli tomu, že se zvyšuje množství „záchytných bodů“ pro nové poznámky. Když vydržíte, Vaše práce bude mít čím dál větší smysl.
Krok 2: Zdroje
Jak jsem psal, zdrojů do Readwise můžete napojit plno, díky čemuž můžete svou četbu maximálně využít, pokud o to stojíte. Tady je zběžný přehled těch, které používám nejčastěji.
Knihy: Kindle, Apple books a Scribd
Celý Readwise, pokud se nepletu, začal kolem Kindle. A já taky. V aplikaci/čtečce si můžete označovat důležité části knihy (u koupených knih je standardně 10% limit exportu, u vlastních nahraných dokumentů je neomezený).
U koupených knih dochází k automatické aktualizaci výpisků v Readwise, u vlastních nahraných dokumentů tyto výpisky musíte vyexportovat a manuálně je jako jeden soubor vložit do Readwise. Jedná se o nejlepší knižní zdroj výpisků, protože exportuje spolehlivě a věci jsou vždy na svém místě.
U Apple books je stejně jednoduchý export jako u Kindle, ale taky menší problém, že jsou občas výpisky trochu přeházené. Většinou to ale není nic hrozného.
Scribd je ohledně poznámek "nejsložitější", ale přesto velmi zvládnutelná platforma. Jde o takový Netflix pro knihy a vyexportovat si z něj výpisky můžete díky scriptu s názvem Exifile. Vyexportovaný soubor následně vložíte do Readwise manuálně a je to. Export funguje poměrně solidně, ale stejně jako Apple books umístí některé výpisky nakonec.
Nejlepší je proto v případech Apple Books a Scribd ihned po jejich exportu a nahrání kouknout do Obsidianu a umístit správné výpisky na správná místa předtím, než na to zapomenete.
Twitter
Jakmile s Readwise propojíte svůj twitterový účet, stačí pod jakýkoliv tweet napsat "@readwiseio save tweet" a Readwise ho do sebe automaticky importuje.
Pokud chcete importovat vlákno, tedy všechny tweety od úplně prvního až po nějaký konkrétní, stačí pod ten "poslední" napsat "@readwiseio save thread". Readwise do knihovny uloží všechny tweety, které vedou od prvního až k tomu Vašemu, pod který jste zadali požadavek.
Readwise import oznámí odpovědí na Váš tweet. Pokud už vidíte, že někdo importoval do Readwise, stačí tento tweet lajknout a dojde k importu do Vaší databáze, což znamená, že nemusíte zahlcovat odpovědi pod vláknem.
Airr
Pokud posloucháte podcasty, existuje bezplatná aplikace Airr, díky které si můžete dělat výpisky z podcastu. Ano, slyšíte dobře, Airr je totiž automaticky přepisuje a Vy si během poslechu označíte část, kterou chcete vypsat a o zbytek se postará Readwise. Budoucnost je tady.
Pocket
Pokud si ukládáte články na později za pomoci Pocketu, opět si můžete dělat výpisky. Do Readwise se importují automaticky.
Medium.com
Známá blogosféra, na které si můžete dělat výpisky, které Readwise opět umí automaticky importovat.
Krok 3: Obsidian
Při propojení Readwise a Obsidianu se v Obsidianu vytvoří podsložka Readwise a v této podsložce se vytvoří další tři podsložky s názvem knihy, tweety a články. Díky tomu zůstane celý navigační panel použitelný.
Potenciální problém pak představuje vyhledávání, protože se ve výsledcích často nebudete chtít brodit nezpracovanými Readwise poznámkami. Obsidian naštěstí disponuje solidním vyhledáváním, takže si z výsledků můžete nezpracované poznámky z Readwise jednoduše odfiltrovat. Existuje ale i jiná metoda, která Vás toho ušetří. Ale o tom více až v samostatném článku.
—
To je pro dnešek vše. Pokud jste dočetli až sem, díky za pozornost! Pokud chcete dostávat další články, přihlaste se k odběru newsletteru. Začnu jej 1-2x měsíčně posílat od září 2022 a najdete v něm vždy souhrn toho, co jsem napsal od posledně a většinou taky nějakou aktuální myšlenku nebo úvahu.
Mějte se, Ondřej!